Opary, puchýře

Opar je onemocnění vyvolané herpetickým virem. Typicky se projevuje výsevem bolavých puchýřků na kůži.

Příčiny

Přímým původcem oparů je virus herpes simplex. Vyskytuje se ve dvou variantách. První typ, označovaný jako HSV 1, odpovídá za vznik typických oparů na rtech. HSV 2 je příčinou tzv. genitálního oparu na pohlavních orgánech. Blízkým příbuzným těchto virů je virus herpes zoster, který odpovídá za vznik tzv. pásového oparu.

Opary trpí téměř 90 procent lidí. U mnoha z nich je virus přítomen v organismu, aniž by činil potíže. Důvodem k probuzení viru a vzniku oparu bývá nejčastěji oslabená obranyschopnost organismu. Spouštěcím mechanismem může být:

  • nadměrné slunění,
  • úraz,
  • operace,
  • závažnější onemocnění,
  • porucha výživy,
  • únava, nadměrná fyzická zátěž,
  • stres, psychická zátěž, včetně leknutí.
Virus se přenáší mezi lidmi. Zdrojem infekce je osoba, která vylučuje virus slinami či pohlavními výměšky. K přenosu může dojít i potřísněnými prsty nebo předměty (např. zubním kartáčkem).

Projevy

Opar vyvolaný virem HSV 1 se projevuje jako malý vřídek nebo puchýřek na rtu, tváři nebo v nose. Jeho vzniku často předchází bolest nebo nepříjemný pocit v postižené oblasti. Puchýřek po svém objevení záhy praská, zasychá a zanechává po sobě stroupek. Ten se postupně odloučí a opar zmizí.

Tzv. genitální opar, vyvolaný virem HSV 2, je charakteristický výsevem vřídků na pohlavních orgánech a v okolí konečníku. Vřídky jsou velmi bolestivé a jejich výsev může provázet celková únava a zvýšená teplota.

Léčba

V léčbě oparů se uplatňují tzv. virostatika. Jsou to léky, které působí na viry podobně jako antibiotika na bakterie – zastavují jejich růst. Virostatika jsou dostupná ve formě mastí, které se aplikují na postižené místo. Léčbu je přitom nutné zahájit hned při prvních varovných známkách oparu. Po vytvoření puchýřků jsou virostatika již méně účinná.

Bolesti je možné tlumit běžnými analgetiky (léky proti bolesti).

Klasická léčba oparů doporučuje již vzniklé puchýřky vysušovat a urychlit tak proces jejich odloučení. K tomuto způsobu ošetření jsou dostupné speciální vysušující pasty.

Léčba „navlhko“

Na opary lze úspěšně aplikovat i moderní metody tzv. vlhkého hojení. Ošetření vlhkým krytím sice nemůže vyléčit příčinu infekce, výrazně však snižuje bolestivost, urychluje hojení a zabraňuje vzniku strupů a jizviček. Po aplikaci vlhkého krytí na opar dojde k vytvoření průhledné elastické vrstvy, která brání ránu proti vnějšímu prostředí a zároveň zabrání vzniku bolestivého strupu.

Ostatní poranění

Častým a nepříjemným problémem jsou i další drobné akutní rány:
  • puchýře
  • akné
  • koutky
  • afty
Špatně se hojí a jsou velmi často velmi bolestivé. Díky vlhkému krytí je hojení velmi komfortní, protože průhledná elastická vrstva oddělí citlivé místo od vnějšího prostředí. Nevytvoří se strup, takže nedochází k jeho bolestivému praskání ani ke vzniku nepříjemných jizviček.

© 2019 Meditorial | ISSN 1804-0810

  • O projektu
  • Informace pro média
  • Redakční rada
  • Napsali o nás
  • Kontakt