Vakuum a pěna léčí rány

Vakuum a pěna léčí rány
Jak chronická, tedy dlouhodobě se nehojící rána může potrápit, ví pouze ten, kdo jí trpí. Velkou nadějí pro tyto pacienty je vakuum neboli asistovaný uzavírací systém VAC. Nejprve ale musíte zjistit, zda je vhodný právě pro vás.

Vhodný do ústavů i na doma

VAC systém funguje na principu negativního tlaku v ráně, do které se před užitím aplikuje speciální pěna. Tento systém vytváří podmínky pro hojení i těch nejobtížnějších ran. Pomáhá při zacelování, zmírňuje otok a podporuje tvoření nových buněk. Rovněž zlepšuje prokrvení a odstraňuje infekční materiál z ran. Využití najde VAC systém u pacientů s akutními i chronickými ranami, velkou pomocí může být i v léčbě popálenin či vředů. Hodí se pro užití jak v domech pro seniory, tak v domácím prostředí.

Pro koho se nehodí

Léčba pěnou a vakuem ovšem není vhodná pro všechny. Tento asistovaný uzavírací systém se nesmí použít v přímém kontaktu s otevřenými cévami, nervy či chirurgicky vytvořenými spojeními. Tlak by totiž mohl cévy či nervy poškodit. Rovněž není vhodný pro rány nádorové či nekrotické, kde je odumřelá tkáň. Pokud tedy tímto typem rány trpíte, lékař pro vás nejspíše vybere jiný typ léčby.

Na co si dát pozor

VAC systém může pomoci zahojit ránu právě třeba vám. Pokud trpíte jakýmkoliv druhem rány, před aplikací VACu ji vždy musí zhodnotit lékař a rozhodnout, zda je tento typ léčby pro vás vhodný. Při používání systému VAC vždy dávejte pozor na následující:

  • krvácení – nejvíce ohroženými jsou ti pacienti, kteří podstupují léčbu ozařováním, trpí infekcí nebo užívají léky na ředění krve;
  • doba působení – VAC pěna bez užití tlakového systému by neměla v ráně zůstávat déle než 2 hodiny;
  • počet kusů pěny v ráně – pěnový materiál je nevstřebatelný, což znamená, že se z rány musí odstraňovat. Pokud je rána rozsáhlá, je třeba dbát na to, aby počet vyjmutých kusů souhlasil s počtem vložených.

(skl)

Zdroj:
http://www.kci1.com/KCI1/vactherapysystemfactsheet
http://www.kci-medical.sg/SG-ENG/indications

Datum publikace: 27.2.2012


Čtěte dále