Sliny přispívají k rychlejšímu hojení ran

Sliny přispívají k rychlejšímu hojení ran
Každý, kdo má nechtěné zkušenosti s komplikovaným a vleklým hojením ran, by jistě ocenil účinný lék. Dobrou zprávou je, že jeden takový se na obzoru již rýsuje. A bude prý snadno dostupný pro každého…

Zvířecí nápověda

Již dlouhá léta byli vědci přesvědčeni, že sliny hrají určitou pozitivní roli při hojení ran. Je přece všeobecně známo, že řada zvířat si svá poranění čistí dlouhým a pečlivým lízáním. Na fakt, že cosi ve slinách je hojivé, ukazovalo pak především toto:

  • poranění v ústech se méně zaněcují,
  • hojí se mnohem rychleji,
  • jsou menší následky než zranění srovnatelného rozsahu na kůži nebo kostech.

Šikovný histatin

Nizozemský vědecký tým opravdu objevil v lidských slinách látku, která hojení ran urychluje. Jedná se o malý protein s názvem histatin. Odborníci se původně domnívali, že jeho funkcí je zabíjet bakterie. Experiment provedený na modelu lidské kůže ale prokázal, že se látka účastní přímo hojení rány, a to dvou klíčových momentů v procesu tzv. reepitelizace. Celý mechanismus není ale dosud přesně objasněn.

Naděje pro mnoho lidí

Objev dal podnět pro další výzkum a pro hledání potenciálních nových léčiv. Je to nová naděje pro pacienty trpící chronickými ranami spojenými s diabetem a s dalšími nemocemi. Stejně tak by využití histatinu mohlo být v budoucnu velkým přínosem pro lidi s traumatickými poraněními a s popáleninami – zvláště ty se hojí často velmi obtížně.

Snadno dostupný lék

Výhodou je v neposlední řadě i to, že léčivou substanci lze velmi snadno produkovat ve velkém. Časem by se proto mohla stát stejně dostupnou, jako jsou dnes antibiotické masti nebo dezinfekce.

(mzm)

Zdroje: http://healthmad.com/conditions-and-diseases/salivary-water-accelerate-wound-healing/, Oudhoff, M. J. et al. Structure-activity analysis of histatin, a potent wound healing peptide from human saliva: cyclization of histatin potentiates molar activity 1000-fold. FASEB J November 2009 23:3928-3935; published ahead of print August 3, 2009, doi:10.1096/fj.09-137588

Datum publikace: 22.2.2012


Čtěte dále