Pásový opar alias spící vetřelec v otázkách a odpovědích

Pásový opar alias spící vetřelec v otázkách a odpovědích

Odkud se pásový opar vzal?

Pásový opar způsobuje virus Varicella zoster ze skupiny herpesvirů. Stejný virus vyvolává plané neštovice. Pokud jste je v dětství prodělali, měli byste zbystřit. Po prodělané infekci zůstává virus v těle v tzv. spícím stavu i po několik desítek let. Když je pak organismus oslabený, může se opět „probudit“ a způsobit právě pásový opar.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Virus jako takový obecně spustí oslabení organismu. Nejvyšší riziko infekce je tedy u lidí s poruchami imunity, dříve narozených a také u osob s nádorovými onemocněními. Dalšími chronickými onemocněními, která mohou usnadnit vznik infekce, jsou:

  • průduškové astma,
  • chronické onemocnění ledvin,
  • deprese,
  • chronická obstrukční plicní nemoc – CHOPN,
  • zánětlivé střevní onemocnění – např. Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida,
  • revmatoidní artritida.

Pásový opar se také může objevit vlivem stresu a velké fyzické námahy.

Jak se pásový opar projevuje a jak infekce probíhá?

Průběh a projevy pásového oparu by se daly shrnout do tří fází:

1. Nervová bolest před výsevem oparu

Onemocnění začíná nejčastěji bolestí a méně často svěděním nebo mravenčením v daném místě, přičemž na kůži nebývají viditelné změny. Dále se u nemocného objevuje malátnost, únava, citlivost na světlo, bolesti svalů a hlavy. Vzácně bývá přítomna horečka. 

2. Akutní fáze výsevu

Fáze, kdy nemocný může nakazit osoby ve svém okolí. Na kůži se objeví skvrnitý výsev, který někdy může být tužší na pohmat. Dojde ke zduření lymfatických uzlin v dané oblasti. Na místě skvrnitého výsevu se začnou vytvářet herpetické neboli oparové puchýřky, které se později zkalí, prasknou, pokryjí se krustou a zaniknou. Nemocný by si neměl puchýřky v žádném případě škrábat. Rozškrábaná místa si tímto způsobem s velkou pravděpodobností infikuje. Během této fáze zažívá nemocný obvykle velkou bolest.

Příznaky se ztrácí za 10–15 dní, ale k úplnému vyhojení může dojít až za měsíc. Kůže se hojí nejčastěji bez jizev, pokud nebyly narušeny její hlubší vrstvy nebo nedošlo-li k druhotné infekci oblasti či k jiným komplikacím. 

3. Chronická fáze – nervová bolest po zahojení oparu

Pro tuto fázi je typická bolest postižené oblasti, která může přetrvávat týdny, měsíce i roky. Může být velice intenzivního charakteru. Je častější u starších a oslabených lidí. Pravděpodobnost vzniku tzv. postherpetické neuralgie můžeme snížit včasnou léčbou samotného pásového oparu.

Co dělat, když máte podezření na pásový opar?

S návštěvou lékaře v žádném případě neotálejte! Léčba by totiž měla začít ideálně do 72 hodin od objevení příznaků. Čím později začne, tím je méně účinná. A pokud už dojde k rozvoji nervové bolesti po zhojení pásového oparu, je terapie velice náročná a často neúčinná. Na postižená místa lze aplikovat vlhké obklady s Burrowovým roztokem (ten vám může předepsat lékař) na 30–60 minut 4–6krát denně. Včasná léčba zkrátí trvání nemoci a sníží pravděpodobnost vzniku chronické bolesti.

(ivh)

Zdroj: http://emedicine.medscape.com/article/1132465-overview#aw2aab6b2b2

Datum publikace: 28.4.2015


Čtěte dále

© 2019 Meditorial | ISSN 1804-0810

  • O projektu
  • Informace pro média
  • Redakční rada
  • Napsali o nás
  • Kontakt