Od šamanů až k Mezinárodní radě sester

Od šamanů až k Mezinárodní radě sester
Proces opatrování a péče o druhé je starý snad jako lidstvo samo. Ale ošetřovatelství, tak jak ho známe dnes, je obor poměrně mladý. Prošel totiž nesmírně dlouhým vývojem, který byl ovlivňován vědeckými objevy, válkami, významnými osobnostmi i situací ve společnosti a náboženstvím.

Dávné počátky 

V pradávných dobách byly nemoci přisuzovány zlým duchům. Byly léčeny šamany pomocí kouzel, při kterých se využívaly bylinné přípravky a masáže. Později, s rozvojem náboženství, se základní duchovní a tělesná péče přesunula do chrámů. Pomoc poskytovali kněží v pozici lékařů a chrámoví sluhové, které lze považovat za předchůdce dnešních zdravotních sester. V domácím prostředí tato péče ležela na bedrech matek, členů rodiny nebo otrocích.

Lidské tělo bylo tabu

Katolická nauka učí, že pomoc bližním je pomocí samotnému Bohu. Proto asi v 1. stol. n. l. začaly křesťanky navštěvovat nemocné. O zhruba tři století později vznikají první kláštery. Zde řeholníci potřebným pomáhali s těžkostmi tělesného, psychického i sociálního rázu. Ale v tehdejší době byla katolická církev proti jakémukoliv zkoumání pochodů v lidském těle. Lidové léčitelství tak považovala za čarodějnictví a duševně nemocné za posedlé ďáblem.

Milosrdenství na válečném poli

Ošetřovatelství se hojně rozvíjelo během válečných konfliktů. Již v období křižáckých výprav vznikaly organizované vojenské ošetřovatelské řády – např. Rytíři špitálníci sv. Jana z Jeruzaléma, Rytíři sv. Lazara nebo také Teutonští rytíři. Nicméně vývoj tohoto oboru se výrazněji urychlil až při napoleonských taženích a během krymské války.

První učebnice ošetřovatelství  

Právě v období krymské války výrazně zasahuje do dějin ošetřovatelství Florence Nightingalová. Mladá žena pocházející z bohaté rodiny spolu se skupinkou ošetřovatelek uvedla do praxe hygienickou reformu a podávání kvalitní stravy. Navíc zajistila vojákům odpočinek a tím snížila jejich vysokou úmrtnost. Tyto zkušenosti z válečného pole později zúročila v rozvoji moderního ošetřovatelství. Sepsala knihu „Poznámky o ošetřovatelství“, která se později stala učebnicí a byla přeložena do sedmi jazyků včetně češtiny. Roku 1860 založila první školu pro ošetřovatelky při nemocnici sv. Tomáše v Londýně. Po jejím vzoru začaly vznikat další podobné školy i jinde v Evropě, a dokonce též ve Spojených státech. Absolventky těchto ústavů se posléze začaly sdružovat do ošetřovatelského hnutí, aby docílily lepších podmínek pro nemocné i pro sebe. V roce 1899 proto byla založena Mezinárodní rada sester (International Council of Nurses – ICN).

Efektivnější proces péče 

Během krymské války na druhé straně fronty, tedy na té ruské, působil spolu s třiceti milosrdnými sestrami i chirurg Nikolaj Ivanovič Pirogov. Ten se zasloužil především o rozvoj chirurgie a válečné medicíny. Rozpracoval téma úrazového šoku a do válečné chirurgie zavedl narkózu. Navíc lépe rozlišoval, kdy je amputace končetiny opravdu nutná, a kdy by šlo jen o zbytečné zmrzačení. Dále vytvořil schémata organizace, třídění a odsunu raněných, která přinesla ošetřovatelkám podstatné zefektivnění práce.

Soucit vedoucí k Červenému kříži

V období druhé italské války za nezávislost zasáhl do rozvoje ošetřovatelství i Henry Dunant. Byl to švýcarský kupec, kterého zkušenost s utrpením raněných velice zasáhla. To pro něj bylo v r. 1864 podnětem k založení Mezinárodního červeného kříže v Ženevě.

Odkaz do současnosti

Na počest narození autorky první učebnice ošetřovatelství Florence Nightingalové v roce 1820 se na celém světě 12. května slaví Mezinárodní den ošetřovatelek. Jeho oslavy letos Česká asociace sester pro své členy zorganizovala 26. května v pražském Divadle na Vinohradech. Na programu bude představení Bytná na zabití a poté udílení Cen Florence Nightingalové.

(ivh)

Zdroj: Historie ošetřovatelství. Dostupné z: https://mefanet.lfp.cuni.cz/download.php?fid=64

http://www.cnna.cz/docs/aktuality/mezinarodni_den_sester_2016-69e96.jpg

Datum publikace: 10.5.2016


Čtěte dále