Na proleženiny platí prevence. Bohužel ne vždy

Na proleženiny platí prevence. Bohužel ne vždy

Proleženiny jsou chronické rány objevující se u pacientů, kteří mají problém s pohyblivostí. Vždy je lepší těmto problémům předcházet a snažit se, aby vůbec nevznikly. Jak na to, poradí následující řádky.

Nejčastěji se proleženiny vyskytují na zádech, loktech nebo na patách, tedy v místech, kde se kůže dotýká podložky (především postele) a je na ni vyvíjen zvýšený tlak. Dlouhodobým ležením beze změny polohy a případně i zhoršenými hygienickými podmínkami vznikají otlaky, které mohou přejít až v chronické rány – ty se pak velmi těžko hojí. Prevence je v tomto případě velmi náročným úkolem, který zahrnuje spolupráci lékaře, pacienta i ošetřujícího personálu či rodiny. Rány se bohužel mohou objevit i přes důkladnou péči. Pravidlem číslo jedna je proto časté střídání poloh nemocného. V těsném závěsu pak následuje udržování tělesné hygieny, dobrá výživa a zanechání kouření.

Na vozíku i na lůžku

Pro vozíčkáře mohou být užitečné následující tipy:

  • Přesunujte svou váhu alespoň jednou za 15 minut.
  • Měňte polohu každou hodinu.
  • Pokud máte dostatek síly, snažte se na křesle nadzvedávat.
  • Používejte speciální polstrování, které je měkčí a pomáhá snadněji dosáhnout při sezení té správné polohy.

Polohování na posteli je náročnější, protože zpravidla znamená méně samostatného pacienta.

  • Změňte polohu nemocného každé dvě hodiny. Při přesouvání ale nesmí vzniknout žádná zranění ani otlaky míst s vyšší náchylností k proleženinám. 
  • V případě dostatečně silné horní poloviny těla se snažte měnit polohu sami například pomocí hrazdy zavěšené nad postelí.
  • Upravte náklon postele – nenaklánějte ji o více než 30 stupňů, příliš rovný posed by mohl způsobit proleženiny v oblasti břicha a třísel.
  • Použijte polštáře pro ochranu oblastí s vystupujícími kostmi (pánev, lokty, paty, …) – ty jsou ke vzniku proleženin nejnáchylnější.

Péče o kůži se vyplatí

A to nejen z důvodu prevence proleženin, ale také pro včasné odhalení těch, kterým se zabránit nepodařilo. Kůži je nutné pravidelně kontrolovat a omývat vlažnou vodou s jemným mýdlem. Následné osušení se provádí opakovaným přikládáním ručníku. Na ohrožená místa je vhodné použít pudrový zásyp, který ochrání kůži před nadměrnou vlhkostí. V zapařených vlhkých oblastech totiž vznikají proleženiny nejraději. Zásadní je také kontrola úniku moči. Ta má nejen kyselé pH, které kůži dráždí, ale také může být živnou půdou pro bakterie. Péče o pacienta tedy zahrnuje i pravidelnou kontrolu a výměnu plen či zavedení cévky.

Zůstaňte co nejvíce aktivní

V prevenci proleženin se dále uplatňuje zdravá a vyvážená strava a zanechání kouření, pokud je to možné. To nejlepší, co pro sebe ale můžete udělat, je zachování fyzické aktivity, samozřejmě podle individuálních možností. Každodenním cvičením, ať už sami, nebo s pomocí fyzioterapeuta, posílíte tělo, podpoříte krevní oběh a budete mít i větší chuť k jídlu. Pravidelný pohyb může i zkrátit dobu, kterou na lůžku či vozíčku strávíte.

(jez)

Zdroj: www.mayoclinic.org

Datum publikace: 4.3.2015


Čtěte dále

© 2019 Meditorial | ISSN 1804-0810

  • O projektu
  • Informace pro média
  • Redakční rada
  • Napsali o nás
  • Kontakt