Jízda na kole nezřídka končí úrazem. Jak se vrátit rychle do formy?

Jízda na kole nezřídka končí úrazem. Jak se vrátit rychle do formy?

Cyklistika je sice zdraví prospěšná aktivita, z hlediska bezpečnosti však patří mezi ty rizikovější. Statistika říká, že více vážných zranění z rekreačního sportu je spojeno už pouze s jízdou na zvířeti. U dětí je kolo zodpovědné za 10 až 40 % sportovních zranění.

Čtyři NEJ o cyklistických úrazech

  • Nejvíce nehod se při cyklistice stává mužům, a to při jízdě ve vysoké rychlosti.
  • Nejtragičtější důsledky mívají kolize s motorovými vozidly.
  • Nejčastější jsou úrazy měkkých tkání, kostí a svalů.
  • Nejvážnější z hlediska trvalých následků jsou poranění hlavy.

Hlavní je bezpečí 

Dnes téměř každé dítě jezdí na kole. Spolu s technikou jízdy by mu ale měly být vštěpovány i základy bezpečnosti. Každý cyklista by měl znát nejdůležitější pravidla silničního provozu. K základnímu vybavení musí patřit ochranné pomůcky a zvláště děti by měly vědět, jak a proč se používají. V současnosti je již nošení helmy u dětí ze zákona povinné. Stejně potřebný je však tento doplněk i u dospělých. Dokonalost outfitu v tomto případě nechte stranou – sport přece neděláte proto, aby nad vámi okolí žaslo. Před nepříjemnými úrazy cyklistu dále chrání rukavice a loketní či kolenní chrániče. Temperamentním jezdcům poslouží i chránič páteře.

Zpět do formy pomocí enzymů

Většina cyklistických úrazů se týká dolních nebo horních končetin, hlavy a obličeje. Většinou se jedná o povrchové rány, jako jsou odřeniny („silniční lišej“), pohmožděniny a tržná poranění. Vymknutí, vykloubení a zlomeniny jsou také celkem běžné. Poznáte je sami podle výrazné přetrvávající bolestivosti, otoku a hematomu, deformity a neschopnosti pohybu danou končetinou. Vyžadují co nejrychlejší lékařské ošetření.

Ať už po operaci, nebo po obdržení sádrového obvazu je třeba odpočívat. Postiženou končetinu je vhodné umístit do zvýšené polohy a chladit. Také můžete vyzkoušet tzv. systémovou enzymoterapii. Při užívání enzymů v kapslích je prokázána:

  • zkrácená doba hojení,
  • redukce otoku,
  • schopnost předcházet tromboembolické nemoci.

Na trhu jsou enzymy jak živočišného, tak rostlinného původu.

Hitem je vlhké hojení 

S povrchovými ranami si poradíte sami. Vymyjte je vodou, případně mýdlem, okraje dezinfikujte. Poranění samotné byste dezinfekcí oplachovat neměli – způsobuje nekrózu tkáně a zhoršuje hojení. Pouze silně kontaminované rány vypláchněte peroxidem vodíku. Po vyčištění nechte postižené místo oschnout, případně použijte krytí. Výhodnější je ale nový přístup, tzv. vlhké hojení. Na očištěnou ránu se nanese speciální hydrofilní gel. Ten ji udržuje čistou, vlhkou, chrání ji před kontaminací a urychluje hojení. Také nedochází k bolestivému svrašťování rány jako při osychání.

Rada na závěr: Pokaždé, když budete sobě nebo svým dětem ošetřovat kontaminované rány, ověřte platné očkování proti tetanu.

(pez)

Zdroje:

http://www.aafp.org

Kamenícek V., Holán P., Franĕk P. [Systemic enzyme therapy in the treatment and prevention of post-traumatic and postoperative swelling]. Acta Chir Orthop Traumatol Cech. 2001; 68 (1): 45–9. Czech. PubMed PMID: 11706714.

Nouza K. [Systemic enzyme therapy in diseases of the vascular system]. Bratisl Lek Listy. 1995 Oct; 96 (10): 566–9. Czech. PubMed PMID: 8620329.

 

 

 

Datum publikace: 7.5.2016


Čtěte dále