Etiologie ran

Rány mohou vznikat působením vnějších, ale i vnitřních příčin nebo jejich kombinací.

Vnější příčiny vystihují často již samotné názvy jednotlivých ran:

• řezná – vzniká tlakem a tahem ostrého předmětu po kůži,
• sečná – vzniká dopadem ostrého předmětu na povrch těla,
• tržná – vzniká tahem za kůži, který způsobuje její prasknutí,
• kousnutím – vzniká působením tlakové síly skusu zvířete nebo člověka,
• bodná – vzniká proniknutím úzkého předmětu do hloubky těla,
• střelná – je způsobena projektilem nebo střepinou>,
• zhmožděná – vzniká stlačením kůže mezi pevným předmětem a kostí;
• popálenina – vzniká působením nadměrného tepla,
• omrzlina - vzniká působením nadměrného chladu;
• poleptání – vzniká působením kyselin nebo louhů,
• rána z ozáření – vzniká působením radioaktivního záření.

Nejčastějšími typy ran vznikajícími z vnitřních příčin jsou:

• cévní vředy dolních končetin (z postižení žil, tepen nebo obou typů cév),
• neuropatické vředy,
• proleženiny,
• rány při nádorových onemocněních,
• rány při infekčních chorobách (syfilis, tuberkulóza apod.),
• rána při imunitních poruchách (autoimunitní záněty cév).

Obecně lze příčiny vzniku ran shrnout do tří základních oblastí. Rány vznikají na základě:

• lokální poruchy výživy kůže,
• lokálního působení tlaku, cévního poškození,
• systémového onemocnění (infekčního, nádorového, krevního apod.).