Nehojící se bércové vředy? Na podzim nic neobvyklého

Nehojící se bércové vředy? Na podzim nic neobvyklého

Bércové vředy jsou onemocněním, které může mít mnoho příčin. Léčba bývá složitá a dlouhodobá. Nedaří-li se vám dostat situaci pod kontrolu, poraďte se s lékařem – může změnit léčbu, ovšem s ročním obdobím nic nenadělá.

Hojení bércových vředů neprobíhá stejně během celého roku. Například na podzim může být proces komplikován nižší vlhkostí vzduchu. Pokud se na vzniku lézí podílí i poškození tepen, může být hojení narušeno také tzv. chladovou vazokonstrikcí – tedy stažením stěny cév. Pro správnou terapii bércových vředů je každopádně zásadní odhalit příčinu jejich vzniku a tu rychle odstranit.

Neobjeví se ze dne na den

Bércový vřed je chronická rána, která zasahuje hluboko do tkání. Hojení trvá déle než 6 týdnů. Vzniká na podkladě nedostatečné výživy dané oblasti a na jejím vývoji se podílí mnoho mechanismů (porucha žilního či arteriálního řečiště, poškození teplem či chladem, důsledek vzniku proleženin, součást infekčního onemocnění). Vředy vznikají nejčastěji při poruše žilního systému (asi 60–80 % případů). Žilní krev se městná v cévách, kde se zvyšuje tlak. To způsobí unikání tekutiny do okolního prostoru a rozvíjejí se otoky. Kůže se postupně ztenčuje a snadno se poškodí. I při drobném zranění pak vzniká nehojící se rána, která se dále prohlubuje. 

Podzimní komplikace

Arteriální bércový vřed se objevuje při poruše v tepenném cévním řečišti. Tepny mohou být poškozeny procesem zvaným ateroskleróza. V jejich stěně se ukládají tuky (hlavně cholesterol), které vytvářejí plát zužující průsvit cévy. Důsledkem je snížení průtoku krve danou oblastí a zhoršená výživa místních tkání. Na podzim, kdy se teploty snižují, může dojít ještě k dalšímu zúžení, a to z důvodu tzv. chladové vazokonstrikce. Součástí našeho organismu je totiž důmyslný termoregulační systém, jehož cílem je udržet optimální teplotu. Když je v okolí horko, výdej tepla se zvýší, pokud teplota klesá, má organismus snahu ztrátám zabránit. Nejvíce tepla ztrácíme okrajovými částmi těla (hlava, končetiny). Proto právě zde dochází ke stažení stěn cév a tím ke snížení průtoku a zmírnění tepelných ztrát. Pokud však bojujeme s chronickým defektem, tento mechanismus zhorší prokrvení, čímž komplikuje hojení rány. 

Vlhkost pomáhá

Pro léčbu bércových vředů je nezbytné zjistit a odstranit příčinu vzniku léze. Poté může začít vlastní hojení již vzniklého defektu. S výhodou se užívá tzv. vlhké hojení, kdy je v ráně udržováno vlhké prostředí (aplikují se např. hydrokoloidní gely, které chrání před vysycháním). To způsobí, že se krycí materiál nepřichytí k postiženému místu a při převazu se nově vytvořená tkáň nepoškodí. Kvůli možnému riziku vzniku infekce je vhodné aplikovat do rány antimikrobiální přípravek – například aktivní stříbro. 

Další šancí jsou enzymy

Velmi dobrým doplňkem léčby chronických ran je tzv. enzymoterapie. Studie, která se zabývala účinky enzymu papainu při terapii bércových vředů, prokázala následující:

  • Při užívání gelu s obsahem enzymu došlo po 5 až 12 týdnech léčby k výraznému zmenšení lézí.
  • Terapie způsobila též zmenšování otoků končetiny a výtoků z ran.
  • V neposlední řadě bylo zaznamenáno urychlení konečné fáze hojení, tzv. epitelizace. 

Nenechte je vyhrát!

Možností léčby bércových vředů je více. Je ale třeba mít na paměti, že problém je velmi závažný a hojení obtížné. Na podzim také může být náš imunitní systém oslaben a existuje vyšší riziko infekčních komplikací, které by mohly uzdravování ohrozit. Vsaďte proto raději na prevenci: 

  • Cvičte – zpevní se vaše svaly, které jsou hlavním motorem pro pohon krve v žilách končetin.
  • Nekuřte – tento zlozvyk výrazně podporuje kornatění tepen čili aterosklerózu.
  • Omezte příjem tuků – jezte zdravě!

(idav)

Zdroj:
www.ncbi.nlm.nih.gov

Datum publikace: 30.10.2015


Čtěte dále